Ženská příjmení

3. Pojmenování (název) životní situace

Ženská příjmení

4. Základní informace k životní situaci

Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice.

Při zápisu uzavření manželství nebo vzniku registrovaného partnerství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství nebo vznik registrovaného partnerství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství nebo vstupu do registrovaného partnerství užívat, v mužském tvaru, jde-li o cizinku, občanku České republiky, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, občanku České republiky, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, nebo občanku České republiky, která je jiné než české národnosti.

Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru, je-li dítě cizincem, občanem České republiky, který má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, občanem České republiky, jehož jeden z rodičů je cizincem, nebo občanem České republiky, který je jiné než české národnosti.

Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle prohlášení druhého z rodičů.

Žádost o zápis příjmení ženy v mužském tvaru lze podat i zpětně, tj. v případech, kdy žena nebo dítě ženského pohlaví užívá dosud příjmení v souladu s pravidly české mluvnice a splňuje některou ze shora uvedených podmínek pro užívání příjmení v mužském tvaru; další matriční doklady se vydávají s příjmením v tomto tvaru.

Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru lze podat pouze jednou; veškeré další žádosti o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru jsou posuzovány jako změna příjmení (§ 72 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

V ostatních případech se ženská příjmení zapisují v souladu s pravidly české mluvnice; je však možné, aby na matričním dokladu (rodném, oddacím a úmrtním listu) v poznámce bylo vysvětleno, že příjmení ženy je utvořeno z mužské podoby příjmení v souladu s pravidly české mluvnice, čímž se předejde komplikacím při jednání s úřady v zahraničí.

Na základě žádosti ženy se zapíše její příjmení, popř. rodné příjmení, podle předložené cizozemské veřejné listiny, popř. listin, jde-li o zápis:

příjmení matky (cizinky) muže nebo ženy, kteří uzavírají manželství, do knihy manželství a na oddacím listu,

příjmení matky (cizinky) dítěte do knihy narození a na rodném listu dítěte a

příjmení pozůstalé manželky či partnerky (cizinky) do knihy úmrtí a na úmrtním listu zemřelého manžela či partnerky.

Při zápisu úmrtí cizinky se uvede v matriční knize příjmení zemřelé ženy v mužském tvaru, bude-li jeho užívání prokázáno matričním dokladem, popř. jinou veřejnou listinou.

Užívá-li žena příjmení v mužském tvaru, může u kteréhokoli matričního úřadu požádat o užívání svého příjmení v souladu s pravidly české mluvnice; jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Žena:

cizinka, která uzavřela manželství na území České republiky se státním občanem České republiky nebo s cizincem, nebo v cizině se státním občanem České republiky,

státní občanka České republiky, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině a uzavřela manželství na území České republiky nebo v cizině,

státní občanka České republiky, jejíž manžel je cizinec, a uzavřela manželství na území České republiky nebo v cizině,

státní občanka České republiky, která je jiné než české národnosti a uzavřela manželství na území České republiky nebo v cizině.

Žena:

cizinka, která uzavřela registrované partnerství na území České republiky se státní občankou České republiky nebo s cizinkou, nebo v cizině se státní občankou České republiky,

státní občanka České republiky, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině a uzavřela registrované partnerství na území České republiky nebo v cizině,

státní občanka České republiky, jejíž partnerka je cizinkou, a uzavřela registrované partnerství na území České republiky nebo v cizině,

státní občanka České republiky, která je jiné než české národnosti a uzavřela registrované partnerství na území České republiky nebo v cizině.

Rodiče (zákonní zástupci) za dítě ženského pohlaví, které je:

cizincem, který se narodil na území České republiky,

státním občanem České republiky, který má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině a narodil se na území České republiky nebo v cizině,

státním občanem České republiky, jehož jeden z rodičů je cizincem, a narodil se na území České republiky nebo v cizině,

státním občanem České republiky, který je jiné než české národnosti a narodil se na území České republiky nebo v cizině.

Pozůstalý manžel/partnerka cizinky, pozůstalé děti cizinky, sourozenec, zplnomocněný zástupce nebo fyzická osoba, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Splnění všech požadovaných náležitostí.

Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru lze podat pouze jednou.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Podáním písemné žádosti na příslušný úřad.

8. Na které instituci životní situaci řešit

Můžete se obrátit na kterýkoliv matriční úřad nebo na zastupitelský úřad České republiky v zahraničí.

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Na úřadu je třeba předložit:

žádost o uvedení příjmení v mužském tvaru,

doklad o trvalém pobytu v cizině, příp. prohlášení o tomto pobytu,

doklad o státním občanství manžela (partnerky), který je cizinec - např. cestovní pas nebo jiný doklad vydaný státem, jehož je státním občanem,

prohlášení o příslušnosti k národnostní menšině,

průkaz totožnosti žadatele - např. občanský průkaz, cestovní pas, průkaz o povolení k pobytu na území České republiky,

matriční doklad, byl-li již zápis proveden a pokud jej osoba vlastní,

jde-li o nezletilou osobu - písemný souhlas druhého rodiče s ověřeným podpisem nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas,

písemný souhlas nezletilé osoby starší 15 let.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Podání žádosti není časově omezeno.

Správní orgán je povinen rozhodnout do 30 dnů od zahájení řízení, ve zvlášť složitých případech nejdéle do 60 dnů; nelze-li rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán.

Nemůže-li správní orgán rozhodnout do 30 dnů, popř. do 60 dnů, je povinen o tom uvědomit účastníky řízení.