Myslivecké sdružení

Myslivecký spolek Dlouhomilov

Dle dochovaného zápisu, byla ustavující schůze Myslivecké společnosti Dlouhomilov svolána 22.ledna 1951 v 7 hod. večer v kanceláři MNV. Byla to schůze veřejná a svolal ji tehdejší předseda MNV Jan Šafář. Po zahájení byly přečteny stanovy myslivecké společnosti a slavnostní slib do MS složili tito občané: Šafář Jan, Jílek Karel, Pospíšil Jan, Šafář Karel, Gecl Miroslav, Veinlich Bohumil a Hanika Jan.

Tímto začíná budování myslivecké společnosti v Dlouhomilově, která se věnovala chovu a odlovu volně žijící zvěře - tedy výkonu práva myslivosti a kulturní činnosti. Členové spolku se scházeli při rokování v kolářské dílně pana Veinlicha (říkalo se "na špalku"), kde se rozhodovalo o veškeré činnosti spolku. Společnost se pomalu rozrůstala o další myslivce. Byla to doba, kdy se v krajině hospodařilo ještě na malých parcelách a v honitbě byla zastoupena převážně drobná zvěř (zajíc, bažant, koroptev). Černé zvěře nebylo. Byla to ale také doba různých zákazů a příkazů, kdy do revíru se zbraní mohli "pouze členové výboru MS". O 10 let později, tj. v roce 1961, měla myslivecká společnost již 15 členů a plán chovu zvěře čítal:  20 ks srnčí, 80 ks zajíců, 40 ks bažantů, 25 ks koroptví. Největší rozmach co do výměry honitby a členské základny mysliveckého spolku bylo spojením katastru obcí Dlouhomilov, Brníčko a část Hrabišína, kdy myslivecký spolek čítal 40 členů. Rok 2002 byl rokem ustanovení honební společnosti, revize honebních pozemků, sepisování nových nájemních smluv a tím i revizi hranic honebního společenstva, které tímto hospodaří na výměře 1044 ha. V roce 2004 se MS Dlouhomilov stává součástí oblasti chovu dančí zvěře, která je tvořena souborem 14 honiteb o celkové výměře 16.124 ha, nese název KLOPINSKÁ a kmenový stav určený pro naši honitbu je 10 ks dančí zvěře.

V současné době má MS Dlouhomilov 16 členů vykonávajících právo myslivosti. Co se týká zazvěření honitby, převládá zvěř srnčí, dančí a černá. Z drobné zvěře vidíme občas zajíce. V průběhu let z honitby vymizel jak bažant, tak i koroptev a to hlavně díky invazi černé zvěře a změnou zemědělského obhospodařování krajiny.

Pavel Bartoš