Konání veřejných sbírek

3. Pojmenování (název) životní situace

4. Základní informace k životní situaci

Veřejná sbírka je sbírka pořádaná k získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, pro rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo k zajištění ochrany kulturních památek, tradic a životního prostředí.

Veřejnou sbírku lze konat:

shromažďováním peněžních příspěvků (dále jen "příspěvek") na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu,

sběracími listinami,

sběracími pokladničkami,

prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně,

prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek,

dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, nebo

složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou.

Příslušný úřad na žádost právnické osoby, která oznámila konání veřejné sbírky, rozhodne o možnosti konat veřejnou sbírku i jiným způsobem (tento jiný způsob navrhne právnická osoba).

Příslušný úřad posoudí navrhovaný jiný způsob z hlediska transparentnosti získávání příspěvků do veřejné sbírky a zabezpečení jejich využití a z hlediska souladu s jinými právními předpisy a veřejným pořádkem.

Veřejnou sbírkou není sbírka konaná politickými stranami nebo politickými hnutími, spolky, společnostmi, svazy, hnutími, jakož i odborovými organizacemi, registrovanými podle zvláštních právních předpisů, mezi svými členy za účelem dosažení prostředků k plnění svých úkolů.

Veřejnou sbírkou rovněž není sbírka konaná církvemi a náboženskými společnostmi, registrovanými podle zvláštního právního předpisu, k církevním nebo náboženským účelům, pokud se koná v kostelích, modlitebnách a jiných místech určených k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Veřejnou sbírku může konat obec nebo kraj, v hlavním městě Praze rovněž městská část, nebo jiná právnická osoba.

Právnická osoba, nejde-li o obec nebo kraj nebo v hlavním městě Praze městskou část, může konat veřejnou sbírku v případě, že má na území České republiky sídlo, nebo, jde-li o právnickou osobu, jejíž sídlo je na území jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, má-li na území České republiky umístěnou organizační složku.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Podmínkou pro zahájení konání veřejné sbírky je vydání osvědčení o tom, že veřejnou sbírku lze konat, příslušným krajským úřadem dle sídla právnické osoby, popř. Ministerstvem vnitra, koná-li veřejnou sbírku kraj.

Konání veřejné sbírky je nutno oznámit příslušnému úřadu tak, aby tento úřad obdržel oznámení o konání veřejné sbírky splňující všechny náležitosti nejpozději 30 dnů před zahájením veřejné sbírky.

Pokud není veřejná sbírka oznámena a příslušný úřad neosvědčí přijetí tohoto oznámení, nesmí se veřejná sbírka provádět, uvádět v obecnou známost ani propagovat.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Oznámení o konání veřejné sbírky podávají právnické osoby (odlišné od krajů) písemně krajskému úřadu, v jehož správním obvodu mají sídlo; kraj podává písemné oznámení Ministerstvu vnitra.

Nerozhodne-li příslušný úřad, že veřejnou sbírku nelze konat, platí, že veřejná sbírka je zahájena dnem následujícím po dni doručení osvědčení o tom, že veřejnou sbírku lze konat, pokud právnická osoba neuvede v oznámení jako den zahájení veřejné sbírky datum pozdější; dříve nesmí být veřejná sbírka zahájena ani propagována.

8. Na které instituci životní situaci řešit

Oznámení o konání veřejné sbírky podává právnická osoba na krajský úřad příslušný dle místa jejího sídla; má-li právnická osoba sídlo na území hlavního města Prahy, podává oznámení na Magistrát hlavního města Prahy.

Koná-li veřejnou sbírku kraj nebo hlavní město Praha, podává se oznámení Ministerstvu vnitra.

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Na příslušném úřadu je třeba předložit:

písemné oznámení o konání veřejné sbírky,

vzor sběrací listiny, koná-li se veřejná sbírka sběracími listinami,

souhlas Ministerstva zahraničních věcí s konáním veřejné sbírky, má-li být výtěžku veřejné sbírky použito v zahraničí,

potvrzení příslušného orgánu v místě sídla právnické osoby o tom, že právnická osoba nemá splatný daňový nedoplatek, a o tom, že nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (oznamuje-li veřejnou sbírku obec nebo kraj, tato potvrzení nepřipojuje),

čestné prohlášení o tom, že právnická osoba nevstoupila do likvidace, že na základě jejího insolvenčního návrhu neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek, nebo že nebylo rozhodnuto o jejím úpadku, anebo na ni nebyla vyhlášena nucená správa (oznamuje-li veřejnou sbírku obec nebo kraj, toto čestné prohlášení nepřipojuje),

čestné prohlášení o tom, zda se fyzická osoba, oprávněná jednat ve věci veřejné sbírky jménem právnické osoby, v posledních 3 letech před podáním oznámení zdržovala či nezdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce mimo území České republiky (oznamuje-li veřejnou sbírku obec nebo kraj, toto čestné prohlášení nepřipojuje).

Písemné oznámení o konání veřejné sbírky musí obsahovat následující údaje:

Koná-li veřejnou sbírku obec nebo kraj:

název a sídlo,

usnesení orgánu obce (kraje) o souhlasu s konáním veřejné sbírky ne starší než 60 dnů; příslušným orgánem je rada obce (rada kraje), pokud si tuto pravomoc nevyhradilo zastupitelstvo obce (zastupitelstvo kraje),

jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu starosty obce (chce-li veřejnou sbírku konat obec), nebo hejtmana kraje (chce-li veřejnou sbírku konat kraj), popř. jména osob jimi pověřených jednat jménem příslušného územního samosprávného celku ve věci veřejné sbírky.

Koná-li veřejnou sbírku jiná právnická osoba (odlišná od obce nebo kraje):

název (obchodní firmu), sídlo a IČ právnické osoby oznamující konání veřejné sbírky; jména, příjmení, data narození a místa trvalého pobytu osob, které jsou statutárními orgány právnické osoby nebo členy statutárního orgánu právnické osoby,

jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci veřejné sbírky jménem právnické osoby,

doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, který nesmí být starší 90 dnů, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává.

Dále všechny subjekty uvedou:

účel veřejné sbírky,

území, na němž se veřejná sbírka bude konat,

datum zahájení a datum ukončení veřejné sbírky, popř. informaci, že veřejná sbírka bude konána na dobu neurčitou,

způsob provádění veřejné sbírky,

název a adresu banky nebo její pobočky nebo pobočky zahraniční banky, u níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků získaných veřejnou sbírkou, a číslo tohoto účtu, koná-li se veřejná sbírka shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném bankovním účtu,

podmínky pro otevření a zjištění obsahu sběracích pokladniček, koná-li se veřejná sbírka sběracími pokladničkami,

určení výše příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž ceně je příspěvek zahrnut, koná-li se veřejná sbírka prodejem předmětů,

určení výše příspěvku na vstupenkách, v jejichž ceně je příspěvek zahrnut, koná-li se veřejná sbírka prodejem vstupenek,

den v roce, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování, koná-li se veřejná sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok, tento den nelze po zveřejnění osvědčení změnit,

den v roce, ke kterému bude zpracováno první roční průběžné vyúčtování, není-li tento den totožný se dnem, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování; první průběžné vyúčtování může být zpracováno za dobu delší než kalendářní rok, nejdéle však do 18 měsíců ode dne zahájení veřejné sbírky.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Jsou-li splněny náležitosti oznámení o konání veřejné sbírky a neshledá-li příslušný úřad důvody pro to, že veřejnou sbírku nelze konat, osvědčí právnické osobě, která veřejnou sbírku oznámila, datum přijetí oznámení, a to nejpozději do 30 dnů ode dne splnění náležitostí oznámení.

Osvědčení musí být doručeno právnické osobě do vlastních rukou.

Uvede-li právnická osoba v oznámení důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž navrhuje zahájit veřejnou sbírku ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí oznámení, např. zmírnění následků ozbrojeného konfliktu, živelní pohromy nebo ekologické nebo průmyslové havárie, anebo záchrana zdraví nebo života osoby, příslušný úřad tyto důvody bez zbytečného odkladu přezkoumá, osvědčením právnické osobě potvrdí datum přijetí jejího oznámení a stanoví den zahájení veřejné sbírky s přihlédnutím ke lhůtě navržené právnickou osobou.

Osvědčení zveřejní na úřední desce a doručí právnické osobě do vlastních rukou; účinky doručení osvědčení nastávají dnem vyvěšení na úřední desce příslušného úřadu.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Fyzické osoby pověřené prováděním veřejné sbírky

Fyzická osoba pověřená prováděním veřejné sbírky se na požádání vykáže kopií osvědčení příslušného úřadu, plnou mocí právnické osoby, která obsahuje jméno, příjmení, popř. též titul a vědeckou hodnost, a dále datum narození, místo trvalého pobytu a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu této fyzické osoby a údaje o právnické osobě a veřejné sbírce; plná moc musí být opatřena pořadovým číslem, podpisy statutárních orgánů právnické osoby a otiskem jejího razítka.

Je-li veřejná sbírka konána sběracími listinami, dbají tyto osoby, aby přispěvatelé vyznačili poskytnutý příspěvek a podepsali se jménem a příjmením.

Prováděním veřejné sbírky nelze pověřit fyzickou osobu mladší 15 let a fyzickou osobu, která není plně svéprávná.

Subjekty, v jejichž prospěch byla veřejná sbírka konána

Příslušný úřad, který konání veřejné sbírky právnické osobě osvědčil, je oprávněn požadovat po tom, v jehož prospěch byla veřejná sbírka konána, aby prokázal, zda a jakým způsobem byl využit čistý výtěžek veřejné sbírky.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Právnická osoba je povinna pro každou veřejnou sbírku zřídit zvláštní bankovní účet, na který převede hrubý výtěžek veřejné sbírky (povinnost zřizovat zvláštní bankovní účet se nevztahuje na veřejné sbírky konané výlučně prostřednictvím sběracích pokladniček nebo sběracích listin po dobu nejvýše 3 měsíců).

Právnická osoba účtuje o nákladech, výnosech, aktivech a pasivech jednotlivých veřejných sbírek tak, aby prokázala soulad účetních záznamů s vyúčtováním veřejné sbírky.

Právnická osoba konající veřejnou sbírku je povinna předložit příslušnému úřadu nejpozději do 3 měsíců ode dne ukončení veřejné sbírky ke kontrole a schválení celkové vyúčtování veřejné sbírky.

Ve vyúčtování veřejné sbírky se uvádí výše jejího hrubého výtěžku, výše skutečných nákladů spojených s jejím konáním (která však nesmí převýšit 5 % z celkového hrubého výtěžku za dobu, po kterou byla veřejná sbírka konána) a výše čistého výtěžku veřejné sbírky, včetně prokázání, zda a jakým způsobem byl použit čistý výtěžek ke stanovenému účelu veřejné sbírky.

Zároveň se předkládají sběrací listiny, včetně potvrzení příslušného úřadu o počtu ověřených sběracích listin, nebo jiné doklady o hrubém výtěžku veřejné sbírky v závislosti na způsobu jejího konání a doklady o nákladech spojených s jejím konáním.

Koná-li se veřejná sbírka déle než 1 rok, je právnická osoba konající veřejnou sbírku povinna předložit příslušnému úřadu ke kontrole též průběžné vyúčtování veřejné sbírky, a to vždy do 3 měsíců po uplynutí každého jednotlivého roku od data zahájení veřejné sbírky.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Tuto situaci není možné řešit zasláním oznámení o konání veřejné sbírky elektronickou poštou.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění pozdějších předpisů

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

V případě, že příslušný úřad oznámení o konání veřejné sbírky odloží (oznámení nesplňovalo náležitosti zákona o veřejných sbírkách a právnická osoba nedoplnila chybějící náležitosti oznámení ve lhůtě stanovené příslušným úřadem ve výzvě), neexistuje žádný opravný prostředek, neboť tento postup není postupem dle správního řádu; právnická osoba pak může podat nové oznámení o konání veřejné sbírky.

V případě, že příslušný úřad rozhodne, že veřejnou sbírku nelze konat, může proti tomuto rozhodnutí právnická osoba podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání k Ministerstvu vnitra prostřednictvím úřadu, který rozhodnutí vydal; odvolání nemá odkladný účinek.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

V případě provádění neoznámené veřejné sbírky nebo oznámené veřejné sbírky v rozporu se zákonem o veřejných sbírkách uloží příslušný úřad právnické osobě pokutu až do výše 500 000 Kč.

Příslušný úřad rozhodnutím dočasně zastaví konání veřejné sbírky, není-li plněna některá z podmínek uvedených v oznámení nebo neplní-li právnická osoba povinnosti stanovené zákonem o veřejných sbírkách; nezjedná-li právnická osoba ve lhůtě stanovené rozhodnutím příslušného úřadu nápravu, příslušný úřad dodatečně rozhodne, že veřejnou sbírku nelze konat.