Registrace přeshraničního pracovníka, který pracuje v členském státě Evropské unie, bydlí v České republice

1. Identifikační kód

2. Kód

3. Pojmenování (název) životní situace

4. Základní informace k životní situaci

Na základě práva Evropské unie by měla být každá osoba pojištěna pouze v jednom státě Evropské unie. Tímto státem je zpravidla stát výkonu výdělečné činnosti.

Přeshraničním pracovníkem se rozumí osoba, která pracuje na území jednoho členského státu a na území jiného členského státu Evropské unie bydlí. Nárok na plnou zdravotní péči má v obou státech.

Tato situace se týká pracovníka s bydlištěm na území České republiky, který provozuje výdělečnou činnost v jiném členském státě Evropské unie, a jeho nezaopatřených rodinných příslušníků.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

V této věci je oprávněn jednat pracovník nebo zástupce pracovníka.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Pokud pracujete v jiném členském státě Evropské unie, EHP nebo ve Švýcarsku a jste tam z titulu své činnosti zdravotně pojištěni, máte spolu se svými nezaopatřenými rodinnými příslušníky ve státě bydliště nárok na čerpání zdravotní péče v plném rozsahu. Pro uplatnění nároku na území České republiky je tak podmínkou zejména udržení faktického bydliště na území České republiky.

Pro využití nároku musíte být v České republice registrováni některou z českých zdravotních pojišťoven. Náklady na zdravotní péči hradí českým zdravotnickým zařízením v první fázi registrující česká zdravotní pojišťovna. Takto vzniklé náklady posléze přeúčtuje zahraniční zdravotní pojišťovně.

Pro uplatnění nároku požádejte instituci, u které jste v zahraničí zdravotně pojištěni, o nárokový doklad pro krytí nákladů za zdravotní péči v zemi bydliště (formulář S1 nebo také E106) a předložte jej na české zdravotní pojišťovně. O vystavení nárokového dokladu můžete požádat i prostřednictvím české zdravotní pojišťovny v místě bydliště.

Česká zdravotní pojišťovna vám na základě nárokového dokladu S1 nebo E106, vystaveného zahraniční institucí, vydá potvrzení o registraci, se kterým se budete prokazovat u českých lékařů.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

O formulář S1 nebo E106 můžete požádat dvěma způsoby:

přímo na své kompetentní zahraniční zdravotní pojišťovně,
prostřednictvím české zdravotní pojišťovny, kterou jste si vybrali jako výpomocnou (jedná se zpravidla o tu pojišťovnu, u které jste byli dosud registrováni).

8. Na které instituci životní situaci řešit

Můžete se obrátit na:

instituci, u které jste v zahraničí zdravotně pojištěni,
českou zdravotní pojišťovnu.

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Situaci je nutno řešit nejpozději po zahájení výdělečné činnosti v zahraničí (pokud jsou okolnosti zahájení výdělečné činnosti v jiném státě známy dopředu, je vhodné českou zdravotní pojišťovnu informovat ještě před odchodem do jiného státu).

Nejpozději do osmi dnů od zahájení činnosti je nutno informovat českou zdravotní pojišťovnu, že budete nadále pojištěni v jiném státě.

Následně je ve vašem zájmu zajistit si nárokový doklad S1 nebo E106 a registraci v České republice, pokud je nadále státem vašeho bydliště.

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Na zdravotní pojišťovně budete muset předložit doklad o pojištění.

Můžete být také vyzváni k doložení dalších dokladů, např. týkajících se vašeho bydliště nebo vašich rodinných vazeb.

Rovněž můžete být požádáni o vyplnění a podpis "Prohlášení o bydlišti".

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Formulář S1 či E106 vám vystaví zahraniční zdravotní pojišťovna nebo jeho vystavení zajistí česká zdravotní pojišťovna.

Případné další formuláře vám poskytne zdravotní pojišťovna.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou v České republice stanoveny.

U zahraniční instituce záleží na legislativě daného státu.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Lhůty pro vyřízení nejsou stanoveny.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Nezaopatření rodinní příslušníci pracovníka, bydlící v České republice (manžel či manželka, registrovaný partner či registrovaná partnerka, dítě, studující dítě až do 26 let věku, pokud v České republice nevykonávají sami výdělečnou činnost, ani nepobírají žádnou dávku vyplývající z předchozí výdělečné činnosti).

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Tuto situaci zpravidla není možné komplexně vyřešit elektronickou poštou, neboť se předpokládá úzká spolupráce s dotčenou institucí a může být vyžadováno předložení dalších dokumentů.

Obecně lze ale samozřejmě elektronickou poštu využít k dohodnutí konkrétního postupu s dotčenou institucí.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

18. Jaké jsou související předpisy

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti

Rozhodnutí č. S6 ze dne 22. prosince 2009 o registraci v členském státě bydliště

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Dle legislativy dotčeného státu.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Při nedodržení oznamovací povinnosti mohou být uplatněny sankce - vždy dle legislativy dotčeného státu (v České republice je oznamovací povinnost do osmi dnů, sankcí při jejím nedodržení je pokuta).